YAOI A SLASH!! BYLI JSTE VAROVÁNÍ! Pzn. RUBRIKY SE NACHÁZÍ POD REKLAMAMI!

Kapitola 2. L&F

23. února 2015 v 19:54 | Ady-Chan |  Love & Fear w/Aki (Naruto, real life, mafia, hetero, yaoi)

Tady máte další část :P Nechejte si líbit ;) Jen upozorňuji že je povídka z prostředí mafie a tak tam nebudou zrovna slušné výrazy a bude se tam docela hodně mluvit o sexu + zmíňky o incestu :P

Neznámý se netvářil dvakrát nadšeně, že právě tihle tři s nimi zůstanou. Měl z toho dost podivný pocit, který ho pohlcoval čím dál tím víc. Sasuke se na něj neurčito podíval v jednom směru ho i chápal, ale tento svět, jaký si vybrali je drsný a bez kousku lidskosti. Proto to byl on, kdo si nakonec vzal na starost zajatce.
,, Konan a Deidaro my se postaráme o transport zajatců.'' v tom se podíval na společníka, kterému ještě nebylo vidět do obličeje. ,, Poslyš přijď ke mně do pokoje musíme hodit řeč.'' Maskovaný cítil na svém těle Sasukeho chladný pohled, ale nic si z toho nedělal. Proto maskovaný na nic nečekal a odešel od skupinky směrem na patro. Konan neustále mířila na trojici zajatců, kterým se v žilách rozproudila krev strachem. Jejich pokožka viditelně zbledla, ale to neměli tušení čeho se ještě na tomto místě dočkají. Jako první šel Sasuke, který je vedl ještě hlouběji do podzemí, za ním zajatci a po bocích z jedné strany Konan a z druhé Deidara. Blonďák a modrovlasá dívka neustále mířily na jejich těla zbraň, jen pro jistotu ,kdyby je napadla taková hloupost, jako pokusit se o bezúspěšný útěk. Sasuke dívky dříve už viděl,ale nikdo je ještě nepředstavil, ale věděl, že díky svému otci je i on slavný mezi vlivnými lidmi. Proto by nikoho ani ve snu nenapadlo, že syn slavného obchodníka Fugaku Uchihy má něco s podsvětím. Sasuke měl v hlavě zmatek, nechápal proč právě ty dvě musely zkřížit cestu jejich organizací. I on si byl vědom, že tato trojice kamarádů bude držet vždy pohromadě ať se děje cokoliv, ale dá jim pocítit, jakou obrovskou chybu udělali, že Akatsuki zkřížili cestu. Ale podle jeho výrazu tváře byste nemohli specifikovat, kde se jeho mysl ubírá. Uběhlo pár minut a už stáli před mohutnými kovovými mřížemi. Zajatci měli velké štěstí, že zatím jsou naživu, ale strach se stále více dostával pod jejich kůži. Sasuke zastavil, jako první a otevřel mříže, které se jim dočasně stane jejich domovem. ,, Padejte dovnitř!'' Zazněl jeho ledový hlas, neměli na výběr a pomalu se přemístili do místnosti, kde se nacházely tři postele. No modrovlasá žena zavrčela.
,, Sasuke proč jim dáváš takovou luxusní celu?! Určitě jim postačí, když se vyspí i na zemi ..."
,, Konan přestaň zbytečně kecat hlouposti.Nebo chceš aby dostali zápal plic a zdechly nám tu?'' Podíval se na ni svým mrazivým pohledem a ona si uvědomila, že má černovlásek pravdu. Pokud by se jim za ten týden něco stalo, tak by si ji šéf podal.
,, Dobře, ale máš je na starosti a ...'' Sasuke jí skočil do řeči. ,, To vím i bez tebe .'' kamarádi vstoupili dovnitř a ihned za nimi i Uchiha zamkl ocelové mříže. Sasuke si je přeměřil pohledem no oni začali ustupovat směrem ke zdi, chtěli být od těch lidí co nadále, jako kdyby jim to mohlo zachránit jejich bídné životy. Věznitelé se odebrali pryč s podzemí. Nastalo hrobové ticho ... Sasuke se vydal do svého pokoje, kde na něj už vyčkával spolupracovník. Konan s Deidara si zašli dát do kuchyně jednu pořádnou skleničku vodky, protože dnešní noc byla pro ně velmi náročná. Jejich jediná touha byla si zalézt pod teplou peřinu.
"No bezva....tohle se může stát jen nám" Pokusila se situaci odlehčit Ady, ale Kurama i Aki jí dali pohledem najevo, že o to teď nestojí."Kruci,,,kéž bychom nebyli na té pitomé oslavě" Zavrčela Aki."No...už to nezměníme....vy znáte toho černovlasého kluka?" Zeptal se Kurama a sednul si na palandu. "Jo, sice né osobně ,ale už jsem ho viděla na pár akcích.Jeho otec je bohatej podnikatel, proč mě překvapuje že ho vidím tady?? Navíc je to Uchiha ,vid Aki" Řekla Ady a napodobila Kuramův příklad. Aki hned po ní."Aha....tak ted jen doufat že se odtud co nejdřív dostaneme" Povzdechnul si Kurama."Jo...doufejme" Ozvaly se Ady a Aki společně.
MEZITÍM U SASUKEHO V POKOJI....
"To jsme tam museli natrefit zrovna na ty dvě?! Co ted?! Kruci, vždyť až se Madara dozví že jeho dcera a Hitomiho dcera zmizely ,tak se chopí všech prostředků a co pak my? Co šéf? Tohle nemůže vyjít" Podíval se do téměř totožné tváře staršího tmavovláska s dvěma výraznými vráskami. "Když jsem mu volal, říkal jsem mu ,že je to Aki s Ady a s nimi ještě mladej Uzumaki....a že by si tak mohl hodně znepřátelit Madaru, pokud se na to přijde....myslím ale že má v plánu ho trošku vydírat...uvidíme...zbytek je jenom na něm, nebudu mu do jeho plánů kecat" Řekl starší. "Počkej...ty znáš i toho zrzka? Odkud?" Zamrkal Sasuke. "No jo....jeho táta dělá na vývoji zbraní, takže dost důležitej člověk pro mafii jako jsme my, bohužel nepracuje pro nás ale pro NĚJ...no a odpověd na tvou otázku je, vídával jsem ho dost často...měli jsme podobnou cestu do školy...."
,, Itachi ten nápad z vydíráním se mi vůbec nelíbí.Víš co se stane, když se Madara spoji s Hitem?'' Ten se více přiblížil k svému sourozenci a hleděl svými kovovými panenka do stejných. Sasuke si svlékl mikinu pod ním měl jen tílko. S pod tílka se mu rýsovaly vypracované svaly. Vrchní část oděvu odhodil na svou postel. ,, Já vím bráško, ale podle mě, pokud dívkám se nic závažného nestane tak s toho lze taktéž vyváznout se zdravou kůží.'' dokončil svou úvahu mladík s dlouhými černými vlasy.
,, Ha, ale pouze možná . Dobře víš, jaký je Madara .Pokud mu sáhneš na jeho majetek tak jsi tuhej kámo.A co je ještě horší ,tady jde hlavně o jeho jediného potomka .'' konstatoval sklesle a Itachi mu musel dát za pravdu. ,, To vím i bez tebe Sasuke, ale nemyslím si, že by šéfe chtěl nějak ublížit Ady. Určitě chce za ni nějaké mastné výkupné, když ho dostane tak ji pustí.''
,, Dobře, ale ještě tady je ten Uzumaki, i od jeho otce bude něco požadovat? Nebo mu půjde o něco jiného?'' Itachi se sklonil k bratrovi, až mladší cítil jeho horký dech na svém obnaženém bělostném krčku. Starší zvedl své kostnaté prsty a jemně se dotkl bratrovy šíje. No mladší se zamračil a jeho ruku uchopil za zápěstí. ,, Dnes nemám náladu Itachi Divím se ti, že na něco takového máš chuť.'',, Ale Sasu nebuď netýkavka, minule se ti to líbilo.Tak proč si to nezopakovat.'' nedal se odradit od svého záměru starší. ,, Itachi pochop to ,minule se stalo jen proto, že jsem byl opilý na mol a zhulený a ty taky. A vůbec jsem si nemyslel, že se něco takového může stát.Jsme přece bratři a tomuto se říká incest a je trestný'' no starší se nedal odradit a přitáhl si mladšího k polibku. Než stačil Sasuke nějak reagovat tak pocítil bratrův mrštný jazýček ve svých ústech. Ruku mu vsunul pod tričko a začal ho hladit po svalech. Mladší se po chvilce vzpamatoval a odstrčil ho od sebe. Jeho tvář se svraštila od hněvu. ,, Ty ses fakt zbláznil Itachi, už jsem ti jednou řekl aby sis nechal zajít chuť.'' Poslední po čem právě teď Sasuke toužil bylo mít něco intimní se svým sourozencem. ,, Však ty ještě přijdeš drahý Sasuke.'' zklamaný a neuspokojený se od něj nakonec vzdálil. ,, No to určitě .'' Sasukemu se ulevilo, když uslyšel, jak se za bratrem zaklaply dveře. Byl velmi unavený a potom všem co přežili si potřeboval odpočinout. Neboť neměl ani tušení čím jejich následující den může opět překvapit. Proto si dal horkou sprchu a zalezl pod peřinu. Zatímco on se uložil ke klidnému spánku tak zajatci v cele nedokázali ani oka zamhouřit. Na dívky dolehla únava, ale mladý Uzumaki se neustále jen převaloval na své posteli.
Ta palanda nebyla nic moc.Ale to nebyl důvod toho proč nemohl usnout. Musel přemýšlet nad vším co se stalo.Prostě mu to nedávalo spát. Byl si stoprocentně jistý že padli do oka mafii a ne je nějakému pouličnímu gangu.A to v něm vyvolávalo starosti.Né o sebe ,ale o Aki a Ady.Ty dvě s ním byli v době kdy to neměl vůbec lehké.Jeho matka i s otcem se zabili při autonehodě a on ještě nebyl plnoletý.Hrozil mu děcák, ale jeho strýc Minato se ho ujal jako vlastního. To mu nikdy nezapomene. Jako první se vlastně poznal s Ady.Chodili do stejné školy, na pár společných přednášek. A tak se stalo že když jim byl zadán projekt, oni byli přiřazeni k sobě. Ady byl ten nejchápavější a nejmilejší člověk, kterého do té doby poznal.Byla tichá, ale přesto se uměla naštvat, zakřičet ,nebo nastolit pořádek. To ona mu pomohla zahojit většinu jeho srdce.Stali se nejlepšími přáteli.Možná se do něj Ady i zamilovala(úchylka na červené vlasy),ale on jí nechtěl ublížit a tak se jí po čase svěřil, že je moc krásná a kdyby neměl zlomené srdce z minulé lásky, tak by to s ní i zkusil.Ta láska byla dívka ,proto se od té doby raději zaměřoval na chlapce. Ady ho neodsoudila, jak si myslel. Chápala ho a stala se mu ještě větší oporou než předtím.A tehdy se jejich pouto stalo nezničitelným. Pak i pro Ady přišla docela bolestivá rána a to smrt dvou členů jejího klanu. A to Taky a Mikoto Uchiha. Tehdy jí chtěl být oporou i on a jelikož tam byl Minato pozvaný též ,přidal se.Na pohřbu potkal ji....tu kterou tahle ztráta zasáhla nejvíc.Aki.Ona a Ady už se znaly dlouhou dobu ,ale nikdy si nebyly nijak zvlášt blízké.Toho dne se to změnilo.Od toho dne Aki pomáhali z depresí a pouto všech tří se utužilo do toho nejpevnějšího přátelství v Tokyu.Když vyšli střední a hodlali nastoupit na vysokou si koupili menší dům a tam se nastěhovali všichni tři.Byli nerozluční a on se ted bál co by se jeho kamarádkám mohlo stát.Věděl sice že jsou silné, ale v téhle situaci se nedalo nepochybovat. Přemýšlení ho nějak zmohlo a tak ani neregistroval že už nevnímá okolí....
Ozval se nepříjemný zvuk. Starší Uchiha se nemotorně převrátil až spadl s postele. ,, Do prdele, kdo straší tak brzy ráno?'' Zvedl se ze země a otevřel dveře. ,, Itachi nekecej, že jsi si ještě spal?!'' Popíchl ho blonďák s delší ofinou, kterou měl přehozenou na stranu. ,, Samozřejmě, že se ptáš.'' zavrčel na něj nevrle. ,, To se ti divím však už je odpoledne.'' na rtech se mu vyrýsoval úsměv. ,, Tak co tu chceš, ale radím ti abys měl na to dobrý důvod jinak špatně dopadneš.'' Itachi neměl rád, když ho někdo vzbudil, během celého dne pak měl špatnou náladu. ,, Hidan a Kakuzu s Kisamem se vrátili a přinesli ti dáreček.'' modrooký chlapec měl štěstí, neboť právě řekl dostačující důvod aby s ním Uchiha nevymetl svůj pokoj. ,, Kdo to je tentokrát?'' Dobře věděl co bude následovat, protože nikoho sem jen tak nedonesou pokud se to netýká informací, které jejich organizaci zajímají. ,, Danzo a můžeš si s ním dělat co jen chceš, ale hlavní je, aby řekl ,kdo převzal po Hashiramovi otěže ,neboť už ráno se začalo šířit, že po jeho smrti se někdo jiný ujal jeho postu a Akatsuki vyhlásil válku .'',, Hmmm v pořádku, ale ...'' než to stihl doříct tak mu rozzářený Dei skočil do řeči. Deidara si byl vědom, jak moc nesnáší dlouho vlasý Uchiha, když ho někdo přerušuje, ale toto stálo i za tu hrozbu, že po něm skočí.,, Abych nezapomněl vem s sebou i svého bratra možná ho to navnadí a opět ti dá. '' s tím se bleskově vypařil jako pára pod hrncem. Itachi si zanadával a rozhodl se obléknout a jít za svým bratrem. Zabušil pevně na bratrovy dveře, najednou se prudce otevřely. Itachi čekal, že Sasuke bude spát, ale to byl na velkém omylu. Ten se už stihl obléct a neutrálním vzezřením na tváři se podíval do stejných studánek, jaký byl sám majitel. ,, Sasuke máme práci .'',, Já vím brácho a už jsem čekal kdy se ráčíš ukázat. Ale podle toho, jak se tváříš, je vidět, že si jen před nedávnem vstal.'',, To je až tak vidět?'' podivil se starší a raději se odebral směrem do podzemí, kde ho následoval jeho sourozenec. ,, Samozřejmě, že je to vidět, ani nechci vědět co jsi dělal v noci.'' poznamenal chladně, bylo mu fakt jedno co jeho starší sourozenec dělal, hlavní je, že nepožadoval od něj nyní to co včera v noci, a jen doufal, že se něco takového nestane.
V podzemí už dávno byly nahoře Ady, Kurama a Aki. Každý seděl na své posteli a úpěnlivě přemýšlel, jak by se s tohoto problému dostali. No Aki měla velký problém, protože nesnášela, když byla někde zavřená. Její oči začínali ztrácet lesk a pomalu, jako kdyby se začínala její duše odebírat na jiné místo. Kurama se chtěl něco Aki zeptat tehdy si všiml, že její pohled je jiný.
"Ale ne...už zase" Zašeptal Kurama zděšeně a přiklekl k ní. "Je to dobrý Aki....slyšíš mě?" Aki jen nepřítomně pokývala hlavou. "Kruci...co teď máme dělat?!" Zavrčela Ady a taky přišla ke kamarádce.Sedla si za ní a objala ji. "Neboj Aki....bude dobře" Zašeptala potom. V tu chvíli uslyšely jak něco ,nebo někoho táhnou po podlaze přímo před jejich celou. Kurama vyskočil a přitisknul se k mřížím.Dva muži mezi sebou vlekli tělo dalšího, staršího. Kurama polknul. Ty dva tu ještě neviděl. Naneštěstí měli ti dva namířeno právě k jejich cele. "Ale heleme se.." Ušklíbnul se bělovlasý."Návštěva?" Podíval se Kuramovi do očí ,ve kterých se zrcadlil opor proti těmhle lidem. "A docela dobrej úlovek...jste tu pro naše pobavení zlato?" Než se Kurama nadál bělovlasý ho z druhé strany více přitisknul na mříže a spojil jejich rty. Kurama se začal bránit, jenže běovláskův stisk byl drtivý. Naštěstí měl být zachráněn. "Hidane dost, nejsou tu na hraní" Ozval se mrazivý aristokratický hlas a bělovlasý Kuramu pustil. Ten rychle odskočil dál od mříží. "Ne? A proč jsou teda tady Itachi? Pověz?" Usmál se křivě na tmavovláska ,který spolu s bratrem scházel za nimi. "Šéfův rozkaz, takže si moc nevyskakuj " Hidan viditelně zblednul. "Něco se posralo?" Zašeptal. "Tos uhod...ale teď máme na práci něco lepšího než se tady bavit o šéfově rozkazu" Přihmouřil Itachi oči na Danzoua, který byl v bezvědomí.
Zatímco Hidan přivazoval Danza k speciálnímu křeslu. Tak Akiina mysl byla v temnotě, která ji stále více pohlcovala. Její problém byl ten, že nenáviděla, když měla být zavřená v temné místnosti. Pokud se tak stalo tak přestávala vnímat okolní svět, spadla do černé díry, v níž bývala i několik dní. Tento stav se jí začal zhoršovat po smrti bratra a matky. No tentokrát tomu tak nebylo, neboť slyšela i, když vzdálené velmi známé hlasy, které ji ujišťovali, že vše bude v pořádku. Poznala v jejich hlas Kuramy a Ady, ale najednou se ozval ještě jeden hlas, o kterém si nemyslela, že by ho někdy v životě ještě slyšela. Nebyl to nikdo jiný, než hlas jejího milovaného bratra Taky.
,, Aki prosím tě vrať se zpět, tví přátelé tě teď potřebují.Ady a Kurama nahradily moje místo v tvém srdci, ale to je pouze dobře.'' no světlovlasá dívka zakřičela do tmy.
,, Mám je ráda, jako kdyby byli moji vlastní sourozenci, ale tebe nikdo nenahradí bráško''
,, Ale je na čase se pohnout v před, přece uběhli už skoro tři roky.A na tomto místě se musíte navzájem podporovat, jinak se i oni propadnou do temnoty a beznaděje.Nikdy už nedovol aby tě temnota v tvém srdci ovládla a pohltila, ty patříš mezi dva silné rodiny a to Uchiha a De La Luna. Nikdy na to nezapomeň, jsi silná a pokud budeš chtít za pomocí svých přátel překonáš vše, miluji tě sestřičko moje. '' s poslední větou jeho hlas zmizel, Aki otevřela své modrozelené oči a uviděla starostlivý pohled Kuramy a Ady. Dala jim jasně najevo, že už bude v pořádku a ať si o ni už více nedělají starosti.
Danzoa mezitím už stihl Hidan pořádně přivázat. Nohy mu uvázal o dřevěné nožky židle a ruce k opěrkám aby se nemohl pohnout. ,, Můžeš už jít Hidane!'' Zazněl skoro až diktátorský hlas staršího Uchihy. Itachi a Sasuke se postavili naproti Danza. ,, Ha nemysli si, že se budeš teď hrát na velkého šéfa, když tu ten náš není''řekl Hidan s ironií v hlase. ,, To jsem nikdy netvrdil a teď vypadni ať si můžeme odvést svou část práce!'' Hidanovi bylo hned jasné, že pokud neuposlechne co mu Itachi řekl, tak ho postihne taková malá nehoda s dost ošklivými následky. Po chvilce raději odpochodoval a Itachi se Sasukem se mohli konečně pustit do práce. Sasuke si všiml světlovlásčina nepřítomného výrazu tváře, ale jeho starší bratr ho šťouchl do žeber. ,, Sasuke koncentruj se na práci a nedívej se po našich vězních'' ten si otráveně odfrkl. ,, Jasně jen jsem se chtěl ujistit, že jsou ještě stále na živu. Ale klidně si vzbuď našeho spáče sám.'' ten na nic nečekal a se stolku si vzal kýbl s vodou. Stolek se nacházel blízko křesla, kde na něm byly naskládány různé skalpely a jiné věci na donucení aby vězeň promluvil. Ani injekce nemohli chybět s neidentifikovanou látkou. Itachi vylil vodu na Danza a ten se pomalu začal přebírat. Po chvilce zaostřil svůj zrak a uviděl nad sebou stát dva muže, kteří se na sebe až velmi podobaly. S výjimkou, že ten vyšší měl na líci dvě jemné rýhy. ,, Už si konečně vzhůru Danzo.'',, Ty zkurvysynu, okamžitě mě pusť!'' Zavrčel na něj mučedník, přičemž nezapomněl s sebou trhat aby se dostal s provazů. ,, Možná tě pustíme, pokud nám řekneš kdo šéfuje vaší organizací po Hashiramově smrti.'' tentokrát se ujal slova Sasuke, který to chtěl mít rychle s krku. ,, Nikdy vám to neřeknu, raději umřu než abych ho zradil.'' a začal se smát, jako smyslů zbavený. ,, Ty nám to i tak řekneš Danzo.'' na tváři mladšímu se objevil ďábelský úšklebek. Se stolku sebral paralyzér, ale tento byl upravený aby oběti nezpůsobil omráčení, ale na určitém místě ho to popálí. Itachi věděl co bude následovat, proto muži roztrhl tričko a obnažil mu hruď. Mladší mu přístroj přiložil k mokré hrudi a stiskl spínač. Přes mužovy tělo prošlo několik voltů, až se začal kmitat v křečích. Na místě, kde mu ho přiložil zůstalo popálené místo. Silně stiskl rukama opěrku aby svou bolest přenesl na dřevo. Po chvilce se Sasuke pouze na metr vzdálil a zopakoval svůj dotaz. ,, Tak nám už konečně řekneš co chceme slyšet?!'' No ten nadále zarytě mlčel. ,, Jak myslíš .'' mladší Uchiha pohodil s hlavou na stranu, přičemž se tvářil vražedně, a vzal si do ruky skalpel. Položil ho na postižené místo od paralyzéru a začal mu postupně rozřezávat pokožku na hrudi. Krev z ran začala pomalu kapat až postupně intenzita krvácení se stupňovala. Zatímco Sasuke mučil svou oběť, tak Itachi analyzoval chování vězňů během mučení a jejich reakce na bolest. Věděl, jak se oběti chovají, jak moc umí lhát. Proto svůj uhrančivý pohled měl stále na Danzově tváři zkřivené bolestí. Sasuke neměl zrovna nejlepší náladu, tak si vzal malou lahvičku, ale manipuloval s ní opatrně. Obsahovala jistou kyselinu, která leptané vše co se s ní dostalo do kontaktu. Při vší opatrnosti ji otevřel a nalil na Danzoovú hruď. Ihned mu kyselina začala leptat pokožku a po místnosti se začal šířit nehorázná smrad. Ten už to nevydržel a pod náporem obrovské bolesti začal vřískat na plné hrdlo. ,, Tak už konečně mluv nebo tě na místě zabiju!Je to mé poslední slovo!'' No mučedník pouze během křiku nesouhlasně zavrtěl s hlavou, než bolestí omdlel. Sasuke už mu chtěl jednu vrazit aby se probral aby mohli pokračovat tam kde skončili, ale zastavila ho Itachiho ruka. Stiskl ho na zápěstí, mladší sourozenec ho obdařil zabijáckým pohledem. ,, Itachi co blázníš ....'' chtěl pokračovat no Itachi mu skočil do řeči. ,, Je zbytečné ho nadále mučit, když nic neví. On je pouze obyčejná loutka v klanu Senju .'' Sasuke se zamračil a. ,, To jsi mi nemohl říct dřív?!'' ,, Ne, protože jsem přišel na to až ted .'' dostalo se mu odpovědi. ,, Já se na to můžu vykašlat ... příště mě k takovému něčemu nevolej.'' Itachi se tvářil neutrálně, což mladšího ještě víc naštvalo. ,, A ten bordel si ukliď sám ty inteligent!'' Vyšel ven s cely a přičemž zapíchl pohled do trojice vystrašených vězňů. Itachi si nespokojeně odfoukl. Najednou zpoza rohá vyšel mladík s blond vlasy. ,, Deidaro.."
oslovil ho starší z klanu Uchiha. ,, Itachi, jak vidím tak jste už skončili.'' ten vykročil z cely a podíval se mu do jeho modrých očí. ,, Vím proč jsi tady a dělej si s ním co jen chceš! Ale dej si pozor aby tě nikdo neviděl, protože mám takový pocit, že šéf se vrátí co nevidět.'' blonďák se otočil směrem k vystrašené trojici. ,, Oni nic neřeknou o to se bát nemusíš, hlavní je aby tě neviděl Hidan jinak bude ještě žárlit'',, Jasně a Arigato kámo.'' s tím se vypařil Itachi zpět na patro.
Itachi toho měl pro dnešek už dost, proto se rozhodl jít si dát panáka do kuchyně . Ale to netušil, že tam natrefí i na svého mladšího bratra, který seděl za stolem a před sebou měl láhev s vodkou. Itachi si k němu přisedl a jeho temné oči se zabořily do jeho zamyšlených s odleskem tekutého olova. ,, Sasuke co se děje, že od rána piješ?'' No jeho otrávený pohled ho zarazil, protože nebylo ve zvyku, že by se na něj tak díval. Obyčejně takový pohled věnoval dívkám, které potkává na ulici. ,, Hmm štveš mě Itachi.'' ale staršímu se na tváři objevil úšklebek co mladšímu se vůbec nelíbilo proto se na něj zamračil. Přimhouřil nebezpečně oči až se mu jeho tušové obočí svraštilo. ,, Opravdu, jak tě můžu štvát bratříčku?''' Jeho hlas zazněl zákeřně, ani sám nevěděl proč. Ale od té doby co vyšli z věznice tak ho popadla dost špatná nálada. ,, Co by se ti stalo kdybys vězně alespoň jednou mučil ty a nenechával to celé na mě? Ty se jen díváš a užíváš si jich beznadějní němý pohled .kterým prosí rychlou smrt..'' Sasuke se rovnou napil z láhve. Nějaká sklenka mu byla u prdele . Položil ji zpět na stůl a rukou si utřel koutky úst od zbytku alkoholu, síla ethanolu se mu rozlévala po těle. Cítil se z něj trošku omámený, ale zatím ještě při smyslech, které měl jen trošku otupené. ,, Sasuke neměl bys pít rovnou láhve a ...'' ,, Ha to, že si starší neznamená, že mi budeš rozkazovat'' během chvilky si dopřál opět doušek průzračného alkoholu. Itachi se zamračil, protože se mu vůbec nelíbilo, jak Sasuke tolik pije. Podle něj to vůbec nesouviselo s tím o čem mu tu vypráví. ,, Mě neoklameš Sasuke si nějaký divný, od té doby ,co jsou tu ti tři noví vězni a dobře jsem si všiml, že si díval na ty křupavé holky.'' Sasukemu se rozšířily jeho temné panenky v ten moment, jak to slyšel. Ale pouze z části měl pravdu, ale to mu nebude říkat je to jen jeho věc a Itachimu do toho je velké kulové. ,, Podle tvé reakce soudím, že mám pravdu .'' no starší se lokty opřel o stůl, rukama si podepřel hlavu přimhouřil oči. ,, Nemluv hlouposti, ale kdy konečně začneš i ty někoho mučit? Existuje vlastně nějaká osoba, kterou bys ty osobně mučil bez mé pomoci a ....'' staršímu se rty zvlnili do zvrhlého úsměvu, který mladší vůbec neměl v lásce. ,, Pokud nepočítám tebe v posteli ...'' tentokrát se mladší Uchiha zamračil a měl bratrovi sto chuti vrazit aby se konečně vzpamatoval. ,, Itachi už jsem ti to řekl ,nemám zájem ,ani ho nikdy už mít nebudu. Mě přitahuje opačné pohlaví i, ikdyž nepopírám, že s tebou to bylo o ničem.'',, Ale zapamatuj si, že to co se tehdy stalo ,se znovu nestane.'' Itachi se tvářil, že nic neslyší. ,, Ale Sasuke já už jsem ti říkal, že co není může být, ale odpovím ti na tvou otázku právě jedna osoba je ve věznici, kterou mám chuť mučit osobně. Ten Zrzek vypadá velmi přitažlivě až mám chuť se na něj podívat z velmi blízké vzdálenosti ...'' mladší Uchiha vytřeštil své černé perly, ale vzápětí si uvědomil, že je to celý Itachi, proto s tváře mu hněv zmizel a nahradil ho úšklebkem, jakým ho on před chvilkou obdařil. ,, Itachi už ti někdo řekl, že si nadržený, zkažený a úchylný? Ale ty vlastnosti si měl už od raného mládí'' starší se zamračil a to co mu řekl jeho sourozenec považoval za urážku. ,, Tak to si přehnal Sasuke, jak mi můžeš nepřímo říct, že jsem starý ...'' ,, Ach tak ...'' zahrál se na nechápavého, ale opravdu si myslel, že se kvůli jeho zkaženosti a jiných věci naštval a jeho bratříčkovi se nelíbí, když mu někdo řekne, že je starý,, A já jsem si myslel, že jsi se urazil proto, že jsem vyjmenoval tvé skvělé vlastnosti.'',, Sasuke přestaň provokovat, ale ty se nehraj na neviňátko, vždyť si ještě horší než já to musíš i ty sám uznat" obsah alkoholu v krvi v jeho těle dost vzrostl a proto již opilecké hlasem mu odpověděl. ,, To netvrdím a máš pravdu jsem samotný ďábel seslaný na tento svět ze samotného pekla Onii-san.'' Itachi nevěřícně zavrtěl hlavou, postavil se a přešel k bratrovi, který už měl dost chlastu v sobě. ,, Sasuke měl by ses jít vyspat, dobře víš, že šéf může jednu věc říct ... .'',, Ale mně se nikam nechce ,mám chuť se opít do němoty .'' starší už toho měl dost, chytil mladšího do náruče a vydal se zpět do Sasukeho pokoje. Zbytečně se Sasuke bránil oproti Itachimu neměl sílu, neboť byl vždy jeho drahý nii-san silnější. ,, Neházej sebou tolik, jenom si ublížíš'' upozorňoval ho na holý fakt, který může nastat. Přišel s ním do pokoje a rovnou ho hodil do postele. ,, Tak a vyspi se ...'' no než stihl dopovědět mladší se pokoušel postavit na nohy, ale ty trpěly oslabením, tak nebylo divu, že se osporoučel k zemi. Ale měl štěstí, že před dopadem ho stihl včas chytit Itachi a opět ho hodil na postel. Sasuke se zamračil a Itachi mu dal nebezpečným pohledem najevo, bud zůstane v posteli, nebo se osobně postará aby se z ní tak rychle nedostal. Starší se nad ním postavil a. ,, Sasuke mám takové tušení, že šéf se vrátí dřív než nám řekl,tak bud tak laskavý a vyspi se aby ses probral s alkoholického amoku.'',, Tak fajn .'' zavrčel mladší a otočil se zády staršímu, který nakonec spokojeně odkráčel s pokoje svého sourozence. Ten šel do svého pokoje as nějakého nevysvětlitelného důvodu ho zaujal Uzumaki Kurama o, kterém chtěl zjistit co nejvíce.
Mezitím ve věznici. Aki se nechápavě dívala na zjev, jakého byla právě svědkem. ,, Panečku to kam jsme se to dostali? Tento brloh je plný samých úchyláků a zvěrstev . To si dělá srandu, že chce protáhnout muže v bezvědomí? '' Po ztrátě nejbližších neměla s kým povídat pokud žila s otcem, který na ni zvysoka kašlal a proto občas trpěla samomluvou. ,. ,, Mám pocit, že jsme v samotném pekle, horší to snad ani nemůže být.'' Ale pohled tmavovlásky vypověděl o něčem úplně jiném. Ady a Kurama si na to zvykli ale i tak se do jejího monologu připojili.
"Není to zase tak hrozné, prozatím" Řekla Ady. "No ne? Zatím mučili jen toho chlapa a né nás, měli bychom být rádi a doufat že se odtud co nejdřív dostaneme" Dodala."Ale i tak to byla síla" Zamračil se Kurama. Ady se na něj zvláštně podívala. "Proč mám pocit že tím síla myslíš něco jiného než to mučení?" Aki i Kurama se zarazili.Ten pak, když si uvědomil že ho tmavovláska prohlédla."Ne"Přiznal. "Nemyslím tím to mučení" "A co teda...stalo se ještě něco když jsem byla...mimo?"Nechápala Aki. "Raději bych o tom nemluvil" Ošil se Kurama a podíval se do stěny. "Ale vážně Aki....není to nic vážného" Usmála se Ady křivě.Aki se zarazila. Temnota.Cítila z nich chlad a temnotu, tohle místo nesmí ohrozit jejich přátelství! "Kuramo,Ady...jsme nejlepší přátelé....žádné tajemství, znáte náš slib nebo ne? Zrušila ho tahle situace?" Zašeptala Aki smutně. Ady i Kurama sebou trhli. "Promiň Aki..máš pravdu...nesmíme podlehnout....ale já do toho Kuramovi nebudu mluvit" Řekla Ady.Aki se tedy otočila na Kuramu. "Prostě hnus, políbil mě jeden z těch šašků ,co asi patří k mafii" Zabručel Kurama a otřel si pusu. Chvíli bylo ticho a Aki se rozesmála. Ady s Kuramou se na ni nechápavě podívali, "Čemu se směješ?" Zeptala se Ady. "B-Byl alespoň hezkej??" Dostala ze sebe Aki v záchvatu smíchu.Ady s Kuramovu se rozesmáli taky. "To bych neřekl" Řekl Kurama.
NĚKDE ÚPLNĚ JINDE
Červenovlasý mladý muž bubnoval prsty o desku stolu. Mračil se a sedoval svůj mobil na stole. Měl tady ještě pár věcí na zařízení ,ale to nejdůležitější už udělal. Něco mu říkalo ať se na to vykašle a odjede do doupěte. Itachi mu volal. A to ho zarazilo i zneklidnilo zároveň.Itachi nikdy nevolal, pokud to nebylo něco s čím si neví rady ani on. To už něco znamenalo. Uchechtnul se a zapálil si cigaretu. Zaujatě pozoroval cigaretový kouř a přemýšlel. Když dokouřil ,vstal a vzal mobil. Vyťukal číslo a přiložil k uchu. "Ano to jsem já.Ne žádný problémy.Jo, trefil ses. Šlo by to už zítra? Super.Díky. Čekám na tebe na nádraží. Jasně,Domluveno. Měj se" Položil telefon a ušklíbnul se. On stejně vždycky říkal ,všude dobře doma nejlíp...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama