YAOI A SLASH!! BYLI JSTE VAROVÁNÍ! Pzn. RUBRIKY SE NACHÁZÍ POD REKLAMAMI!

Kapitola 10. Pravda?

22. února 2015 v 22:41 | Ady-Chan |  ANBU(dokončeno)


Itachi nemohl ani dospat, takže to po několikátém pokusu vzdal a začal se oblékat.Kolem hlavy si zavázal čelenku konohy a vypravil se pěšky k budově hokage.Venku bylo ještě šero a vzduch byl chladný a příjemně osvěžující.Itachi se zhluboka nadechl a poračoval dál.
Po chvíli došel až tam ,kam měl namířeno.Šel k hokageho kanceláři.Chtěl zaklepat ,ale jeho ruka se zastavila pár mlimentrů ode dveří.Zaslechl totiž velice známý hlas.Nebyl šmírák, ale moc ho zajímalo proč je Kurama tady.Přitisknul ucho ke dveřím a zaposlouchal se do Kuramova téměř zoufalého hlasu.
"Otče ,takhle už to dál nejde!!"Vyjekl Kurama.
"A co?Co tě trápí Kuramo?"Zeptal se ho Minato ,který neměl páru co se s jeho synem děje.
"Jde o tu duo misi!Já-Já nevím co se stalo...cítím se divně!"Zanaříkal Kurama.
"Uklidni se Kuramo a řekni kdy ty pocity začaly"Snažil se ho Minato uklidnit.
"No...pokud si dobře vzpomínám tak začaly ,když jsem se vracel z té mise"Odpověděl mu Kurama a sedl si na židli.
"A co vlastně cítíš?"Pokračoval Minato ,který si připadal jako psycholog.
"J-Já nevím...brní mi celé tělo,mám takové podivné ,nebolestivé křeče...třesu se...a to nemluvím o tom co se děje když jsem s tím Uchihou!"
"A co se děje když jsi s Itachim?"Povytáhl Minato obočí.Skutečnost že je Itachi lasička si nechával pro sebe.
"Cítí se podobně, jen je to stokrát horší.Nemůžu se hýbat,zrychleně dýchám,potí se mi ruce...co se to se mnou děje tati?"Zafňukal Kurama a hlavu si vložil do dlaní.
"Co si myslíš že se děje?"Zeptal se ho Minato.
"No...prvně jsem si myslel, že jsem zamilovaný ,ale....Uchiha?Ještě k tomu nevím co je zač lasička!"Vydechl Kurama.
Itachi sebou trhnul.T-To není možné...liška...Kurama je liška??!!To přeci není možné!Itachi vyrazil z budovy hokage rychlostí blesku a doma se zabouchnul v pokoji.Neotevíral dokonce ani Sasukemu a to už bylo co říct.
Kurama na tom byl podobně.Také se zabouchnul v pokoji a nikomu nechtěl otevřít.Musel si to pořádně promyslet.Nehledě na to když mu otec prozradil ,že má vkus ,jelikož je lasička též Uchiha ,ale neprozradil mu jméno.Kurama měl pocit ,že se mu rozskočí hlava....a to opravdu neměl zapotřebí.
Trvalo mu celý den, než se rozhodl pro radikální řešení a to odejít na určitý čas z vesnice.Proto se večer sbalil a chystal se nepozorovaně zmizet oknem.Vyskočil na blízkou Sakuru a chystal se skočit i dál ,ale to by ho nesměla chytit cizí ruka.Zavrávoral ,ale ustál to.Překvapeně se otočil na svého věznitele a málem mu vypadly oči z důlků.Itachi Uchiha.
"Co tu chceš Uchiho?!"Zavrčel na něj Kurama a trhnul rukou.Itachi ho ale nepustil.
"Kam se chystáš?"Ignoroval jeho otázku.
"Do toho ti nic není a pusť mně!"Zavrčel Kurama a znovu trhnul rukou ,naneštěstí tak nešikovně ,že málem spadnul ,ale to mu Itachi nedovolil a natisknul ho ke kmeni Sakury.
"Víš že jsi tak strašně roztomilý když se červenáš liško?"Usmál se sladce a čekal na Kuramovu reakci.
"Co si to o sobě-"Kurama se zarazil a vytřeštil své azurové oči.
"Co jsi to....jak jsi to-"Koktal ,ale zastavil ho Itachiho prst na jeho ústech.
"V tu noc co jsi se opil jsi ztratil všechny zábrany ...teď mi dovol ,abych já ztratil ,alespoň tu hlavní"Usmál se Itachi a své prsty nahradil svými rty.Kurama nejdříve vytřeštil oči ,ale po chvíli se oddal tomu jemnému a důvěrnému spojení rtů.Najednou zjistil ,že má volné ruce,ale místo toho aby sebral svůj zbývající zdravý rozum a Itachiho odstrčil ,mu obtočil ruce kolem krku a přitáhnul si ho blíž k sobě, přičemž lehce jejich polibek prohloubil.Itachi se po chvíli oddálil a s mírným úsměvem se podíval do Kuramovi rudé tváře.Jeho modrá očka se nádherně leskla a jeho dech byl přerývaný.Itachi svůj milý úsměv proříznul a zastrčil mu neposedný pramen ryšavých vlasů za ucho.
"Odpusť mi to Itachi...nechápal jsem...ani jsem se o to nesnažil"Sklopil Kurama pohled.
"Za co se mi omlouváš?"Nechápal Itachi.
"Pořád jsem lpěl na svém přesvědčení ,že jste jen arogantní klan....měl jsem tě poznat víc...možná bych pak věděl lépe ,že-"Itachi ho umlčel dalším polibkem do kterého se tentokrát zapojily i jejich jazyky.
"Prosímtě nemluv už....nemám ti nic za zlé...."Usmál se na Kuramu když se znovu odtáhli.Kurama si šťastně oddechl a hlavu zabořil do Itachiho vesty.
"...mně stačí že jsi tady se mnou"Pohladil ho Itachi po zádech,načež se pohodlněji usadil na větvi ,aby viděli na hvězdné nebe.Ušlo jim však že je v okna Uzumaki rezidence vidí pár modrých očí.
Minato se usmál a pokýval hlavou.Ode dneška už nebude nic jako dřív..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama