YAOI A SLASH!! BYLI JSTE VAROVÁNÍ! Pzn. RUBRIKY SE NACHÁZÍ POD REKLAMAMI!

Dohazovači s.r.o. Code: Geass (Ady & Aki) PART 2

23. února 2015 v 17:15 | Ady-Chan |  Dohazovači S.R.O. (spolupráce & vlastní)

We are back everybody!!! Part 2 Na 3. už se pracuje :3

Kaito
O volné jsem si šel zabydlovat pokoj.Naneštěstí měl Lelouch pokoj hned vedle a mně v hlavě hlodala myšlenka ,jestli tam má někde schované Zerovy věci.Zatřepal jsem hlavou abych dotěrné myšlenky odehnal.No právě!Vždyť je to Zero!Terorista ,který neváhá obětovat životy ,když je třeba, takže kdybych se mu nějakým způsobem připletl do cesty, nebo mu nedej bože nějak naznačil že vím že je Zero, jeho geass by s mou neloajalitou udělat krátký proces.Povzdechl jsem si a sedl na postel.Kruci ten jeho ksichtík mi nejde vymazat z hlavy a ty jeho hluboký,fialkový oči….bože a dost!Už zase fantazíruju!!!Ale vždyť jsem byl holka proboha!Jak můžu nechat tak krásného kluka bez povšimnutí?Nehledě na to že se mi líbil ikdyž jsem žila ve realném světě!!No jo,ale to jsem ještě nevěděl ,že mě prakticky unese jeden bláznivý profesor a já pro něj začnu pracovat jako kluk…
Hrábl jsem do tašky a mé prsty narazily na něco tvrdého.Ha?Co to je?Vytáhl jsem to.Klíčky.Klíčky od čeho?Zamyslel jsem se.Po škole to musím zjistit a doufám že mi s tím Ryu pomůže, protože jsme v tom oba.
Ryu
Zátím co mě Suzaku provázel po školním areál, bavili jsme se o spoustu věcech. O mě, o něm, našich zájmech atd. Celou dobu jsem si, ale dával pozor na dvě věci. Za prvé, abych se nepráskl a zadruhé, jak se Suzaku a Lulu k sobě mají. Bohužel, moc sem toho z jeho povídání nezjistil. A ptát se narovinu se mi nechtělo. Nechtěl jsem být moc vlezlý.
Ke konci jsme se rozloučili a každý se vydal vlastním směrem. Já osobně do svého pokoje. Ještě jsem vůbec nezačal s vybalováním věcí. Přišel jsme před dveře svého pokoje. Nestačil jsem je ani otevřít, když zaslechnu Kaita jak volá mé jméno. Zpoza rohu se pak vynoří. Očí mu září nadšením a jen tak tak předemnou zabrzdí. Rychle otevře dveře a strčí mě do pokoje, sám do něj také vejde a zabouchne. Nechápavě se na něj podvívám. On se jen usměje a pozvedne ruku, ve které drží...
Kaito
"Podívej co jsem našel!"Usměju se na něj.On se jen nechápavě dívá na klíčky co mu ukazuju.
"A na co?"Zeptal se.
"To chci právě zjistit.."Zazzubil jsem se a chytil ho za ruku.Zjistil jsem totiž se ten profesor není tak blbej jak vypadá.U klíčů jsem našel plánek školy a na ní vyznačené i místo, kde se má nacházet to ,od čeho jsou ty klíčky.Táhl jsem ho na místo určení a byl natěšený jako malé dítě o Vánocích.Nikdy mně z obrazovky mecha anime nijak nepřitahovalo ,ale teď vidím ,že se mi začíná líbit.Ty chodby byly zamaskované, což ale na tom plánku bylo vyznačené taky, což mě utvrzovalo v tom ,že tu profesor byl taky a něco nám nachystal.Otevřel jsem poslední dveře a i s Ryuem vešel do velké haly kde byl….
Vyvalil jsem oči,klíčky mi spadly na podlahu a já je málem následoval.NIGHTMARE!Krásnej naleštěnej nightmare!Otevřel jsem neprázdno pusu.
"Vidíš to co já?"Pípl jsem tiše.On stejně překvapeně jako já přikývnul.
"Že by to tady bylo pro nás?"
"Asi jo když jsi našel klíčky a mapu"Podíval se na mně lehce pobaveně.
"Dobře..když už je náš ,myslím že bychom měli zjistit jak se vlastně ovládá.Něco jsem pochytil z anime ,ale tohle je úplně jiný!"Přešel jsem jeho poznámku smíchem.No jo někdy přecijen bývám pomalejší… Vylezl jsem nahoru a sedl si do kabiny.Skouknul jsem dolů na Ryua ,který se k tomu nějak neměl.
"Hej!Na co čekáš Ryu?"Nechápal jsem jeho nejistý výraz.
"Promiň už z toho jak nás vezl ten voják se mi dělalo šoufl a ten to uměl řídit…nechci riskovat že obsah mého břicha skončí na tvé bílé košili"Podíval se na mně stydlivě.Já se usmál.
"Tak dobře..nevadí….nějak to zvládnu"Ukázal jsem mu zvednutý palec a zadíval se na ta všemožná tlačítka.Hm takže nejdřív najít zapalování….tady!Strčil jsem tam klíčky a otočil.Kabina kolem mě se zacvakla a robot se postavil.Byl jsem z toho vyděšeněj jako nikdy.V duchu jsem se pokřížkoval a prohlížel si všechny ty čudlíky co tam byly.
Hm….anglicky umím dobře, neměl by být takový problém se tu orientovat ,když jsou tu popisky…dobře pane profesore 2:0 pro Vás.Opatrně jsem stiskl tlačítko výzbroj.Několik plechů na robotovi se přesunulo a odhalilo robotovu výzbroj ,která se skládala ze dvou samopalů velké ráže dvou dlouhých a úzkých mečů a nějakých raket nízkého doletu.Fajn…takže výzbroj známe.Stiskl jsem další čudlík.Robot se zachvěl a rozepjal svá křídla.Vykulil jsem oči a Ryu o kus couvnul.Páni…
Fallen Angel….přečetl jsem si jméno vyryté do palubní desky.Tak takhle se jmenuješ krasavče…Teď ještě zjistit ovládání…tady tahle páčka?Jo to bude ono.Vzal jsem ji do ruky a jemně ji natočil de leva robot se rozešel do leva.Narovnal jsem ji a on se zastavil.No páni…není to tak složité jak se na první pohled zdá…Nasadil jsem si rukavice s čidly do byly položené na palubní desce.Když už ovládat ,tak pořádně!Imaginárně jsem si sáhnul pro meč.Málem mi vypadnul ,ale udržel jsem ho.Až se s tím naučím zacházet bude sranda!Což mi připomíná….schoval jsem výzbroj a robota vypnul.Vyskočil jsem z kabinky a doskočil elegantním skokem na podlahu.
"Ryu máme tu menší problém"Řekl jsem tiše a podíval se na něj nic neříkajícím pohledem.
"A?"Chtěl vědět.
"Suzaku je rytíř Britských sil a Lelouch je terorista…jsou to nepřátelé!Jak to chceš udělat?!"
Ryu
Ušklíbl jsem se. " No tak to bude oříšek." Promnul jsem si kořen nosu a zamyslel jsem se. " Bude asi nejlepší, když zjistíme, jak na tom jsou." Nechápavě se na mě podíval. " No...co k sobě cítí. Víš ještě ani nevíme, v jaké části anime to vlastně jsme. Pokud je to první série, tak to bude fajn. Ještě o sobě nevědí, ale jestli je to ta druhá, tak..." Zarazil jsem se. Sledoval jsem, jak mě Kaito pečlivě poslouchal plný napětí. Usmál jsem se. " Tak budeme mít pořádný kus práce před sebou. Ale půjde to. Bude muset. Proto jsme tady. Že?" Zazubil se na mne a já na něj. "Dáme se do toho!" Sohlasně jsem kývl.
Kaito
"Tak dobře….ale až zítra ,dnešek byl strašně unavující.."Zívnul jsem a protáhnul se.
"Zítra zkusím vyzpovídat Lelouche..když ty už jsi asi pokročil se Suzakem že?"Ryu se zatvářil nechápavě, ale pak mu asi docvakl ten dvojsmysl a zrudl až po kořínky vlasů.
"Neboj nic z toho dělat nebudu…přecijen je Lulu taky kus a líbí se mi"Zasmál jsem se a podrbal se na hlavě.Vydal jsem se zpátky ke dveřím a Ryu mně následoval.
"Dobrou noc!"Usmál jsem se na Ryua a oddělil se na něj na chodbě.On mi přání oplatil a otočil se k druhé straně.Šel jsem chodbou, až jsem se zastavil u dveří, jenže né mého pokoje.Toho druhého.Lelouchova.Stáhnul jsem ruku z kliky.Co mně to zase napadá??!Vždyť tam asi je…nevím při čem všem bych ho mohl nachytat….touhle větou jakobych spustil nějaký spouštěč a mně se hlavou začaly míhat desítky obrazů co by tam tak Lulu mohl dělat.Zrudl jsem jako rajče.Do pekla se zvědavostí!Hluboce jsem vydechl a zaklepal.Ozvalo se vyzvání a já se srcem až v krku vešel.Lelouch tam seděl za pracovním stolem a ťukal tužkou do jeho desky.
"Potřebuješ něco Neko?"Pozvedl udiveně obočí.
"Né…jen jsem se tě chtěl zeptat jestli zítra nemáš čas?"Nahodil jsem a těkal očima po celé místnosti ,abych se nemusel dívat na něj.On se usmál a vstal od stolu.Já instinktivně couvnul o krok dozadu ,ale další postup mi znemožnily dveře.Sakra…proč…proč se na mě tak dívá??Přišel až úplně ke mně a přihmouřil oči, já měl v tu chvíli pocit že mi exploduje srdce, musel jsem být rudý až za ušima.
"Měl to být dvojsmysl? Záleží čas na co Neko-chan"Zavrněl.Cítil jsem jak se zmenšuju.D-Dvojsmysl?
"Třeba mně provést po škole?Neznám to tu"Pípl jsem.On se usmál a odklonil.
"Tak dobře.Zítra mně čekej asi hodinu po konci vyučování"
"D-Dobře"Usmál jsem se křečovitě a vylítl z jeho pokoje jako střela.Zabouchl jsem se u sebe v pokoji a těžce to vydýchával.Já tam žádný dvojsmysl mít nechtěl!Tak jakto že on si ho všimnul?!
Ryu
Do svého pokoje jsem se trochu coural. Byl jsem z dneška hodně vyčerpaný. Hmm...dal bych si horkou sprchu. Na obličeji se mi objevil blažený úsměv. Hned jak jsem vešel do pokoje, čapl jsem ručník a další věci na mytí. Zamířil jsem si to rovnou do koupelny. Jsou vždy na konci chodby. Samotná místnost se zamkem. Umyvadlo a sprcháč.Škoda, že tu nemají vanu. Zalezl bych do ní a dlouho bych z ní nevyšel. I když asi fronta za dveřmi by ze mě moc nadšená nebyla.
Osprchoval jsem se. Neměl jsem sebou náhradní oblečení, a tak jsem prostě použil osušku kolem pasu a vyšel ven. Byl jsem velmi šikovný. Z náruče, ve kterém jsem si nesl věci, mi vypadli ponožky. Ohnul jsem se a zvedl je. Hned nato mi spadlo triko. Stál jsem tam nějakou dobu. Tvařil jsem se jako bůh pomsty. Souboj já vs. triko začalo. Šance byli velmi riskantní, jelikož jsem začínal cítit, jak mi osuška pomalu, ale jistě sklouzává z boků. Přemýšlel jsem nad vhodnou strategií, jak porazit svého protivníka za této prekérní situace. Celý jsem se orosil. Najednou se ale triko jako zázrakem zvedlo a přistálo mi v náruči. Vzhlédl jsem, čí to bylo dočinění a...SAKRA! Tak tohohle zachránce jsem nečekal. Usmál jsem se na hnědovlasého kluka. " Děkuji." Není zač usmál se na mě také, načež prošel kolem a pokračoval dál ve své cestě. Tohle musím říct Kaitovi. Ten koho jsem zrovna potkal, nebyl nikdo jiný než ROLO!
Kaito
Zacvakl jsem pojistku na budíku ,který jsem si včera pracně nastavil a vstal z postele.Nachystal si učení, šel se umýt, převlékl jsem se a šel na snídani.Čekalo mně překvapení v podobě Ryua ,který už tam byl.Sednul jsem si k němu ke stolu a pozdravil ho.
"Ty Kaito? Musím ti něco říct…"Řekl najednou tajemně.Zaujalo mně to, takže jsem položil snídani na stůl a naklonil se k němu.
"A co?"
"Otoč se"Pozvedl jsem obočí ,ale udělal jsem co po mně chtěl.Otočil jsem se a uviděl do jídelny vcházet skupinku lidí z naší třídy a mezi nimi….Překvapeně jsem zamrkal a otočil se zpátky na Ryua.
"Šálí mně zrak ,nebo je to…"
"Jo…Rolo"Přikývnul.Kousnul jsem se do rtu.Kruci!
"Tak tohle nám trošku komplikuje situaci…víš jaký má Rolo vztah k Lelouchovi…a navíc už sice víme ,že jsme se ocitli v druhé sérii ,ale stále nevíme naši situaci, jestli se už Lelouchovi obnovily vzpomínky nebo ne"Zašeptal jsem k němu.On se zamračil a taky kývnul ,ale jeho výraz se po chvíli změnil na překvapený.Otočil jsem se ,abych viděl co ho tak překvapilo a uviděl jsem Lelouche spolu se Suzakem jak vcházejí do jídelny a něčemu se oba dva smějí.Pak mi pohled padl na Rola ,který se snažil tvářit neutrálně ,ale ta zlost mu z očí jen sálala.Najednou se Suzaku otočil na nás a doširoka se usmál.Poklepal Lelouchovi na rameno a ukázal k našemu stolu.Roztékám se teď jenom já ,nebo je na tom Ryu podobně?!Přišli k našemu stolu a s dovolením si sedli.
Ryu
Takže...už přibližně víme, kde jsme. Ale pro jistotu si to shrneme. Nacházíme se ve druhé sérii. Lelouch nemá žádné vzpomínky na to, čím byl. Nebo možná, že jo a hraje to. Suzaku ví, kdo je a přesto chce, aby byl tak jako dřív. Nakonec Rolo, který svého "brášku" neustále hlídá. A asi jen tak ho k někomu nepustí. No do háje! Usmíval jsem se na všechny přísedící, přitom jsem, ale soucitně pohlédl na Kaita. Chudák ten to bude mít zatraceně těžké.
Kaito můj soucit strach o něj vycítil a vděčně se na mě podíval.,,Co jste tak potichu?" Zeptal se nás Suzaku. My jsme se vševědoucně usmáli. " Ne jen tak jsme se zamysleli. Viď Kaito." Kaito mi přitakával. Na to jsme se pustili do jídla a zbytek snídaně jsme si vyprávěli o plánech na dnešek. Tehdy jsem se dozvěděl o Kaitovi a jeho exkurzi po škole s Lelouchem. Uchechtl jsem se a naklonil se k němu. Tiše, opravdu tichounce jsem mu pošeptal. " Používáš stejné finty, jo?" Kaito jen protočil vzhůru očima a dělal, že o něčem neví. " No nic. Doufám, že budeš úspěšnější než já. Budu ti držet palce. Zasloužíš si to." On mi kývl. " A už zase, co si tam šeptáte vy dvě hrdličky?" Zažertoval Suzaku. " Co je šeptem, to je čertem." Přidal se k tomu Lelouch, jenže od něj to jako vtipkování nevypadalo. Doslova si Kaita zvědavě prohlížel a mě propaloval, jak nejvíc to šlo.Myslím Kaito, že ty už začínáš bodovat.
Kaito
"No nic měl bych jít….hodina nám začíná za půl hodiny…uvidíme se potom"usmál jsem se a vstal od stolu.Odnesl jsem tácek na kterém předtím byla snídaně a šel chodbou zpátky do mého pokoje ,abych si tam vyzvednul věci.Najednou jsem do někoho vrazil.Co to sakra-
Byl jsem přiražen ke stěně a čísi ruka mě chytila pod krkem.Zalapal jsem po dechu a vytřeštil oči ,když jsem poznal kdo to je.
"Ještě jednou se přiblížíš k mému bratrovi a zabiju tě ,rozumíš?"Vrhl na mně Rolo nenávistný pohled ,který v jeho podání vypadal dost děsivě.
"A-Ale já s ním nic nemám…"Dostal jsem ze sebe sýpavě.Pustil mi krk ,ale stále mně držel uvězněného u stěny.
"Tak si na mě dej pozor…."Zavrčel mi do obličeje.Mrknul jsem a on už nikde nebyl.Kruci!To byl jeho geass….
Promnul jsem si krk a šoural se k sobě do pokoje.Takže mi Rolo bude stát 100% v cestě a to není dobrý.Pane bože…já odtud chci jen vypadnout…
Zabouchl jsem za sebou dveře a rozbrečel se.Jsem tu druhý den a Rolo už mi dal jasně najevo že se mnou udělá krátký proces.Bojím se že to udělá ,ale zároveň to nechci všechno nechávat na Ryuovi.Jsme parťáci!Utřel jsem si slzy do rukávu a zamračil se.To je pravda.Nesmím se nechat zastrašit.Rolo není tvrdý hráč, není férový.Ale to já umím být taky hošánku…tak lehce mně nevyšachuješ……Hodil jsem si tašku přes rameno a ušklíbnul se.Už nechci být pesimista.Nakopu tomu malýmu lháři prdel.Přehraju ho na plné čáře a ještě na jeho vlastním hřišti…teď jenom vymyslet plán útoku…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama